Často se děje, že se v nějakém oboru lidské činnosti objeví obtížný problém, problém takového druhu, že je odborníci z oboru mají problém vyřešit. A pak někdo prohlásí, že to vyřešit nejde a podle Murphyho zákonů se právě v ten okamžik objeví někdo, kdo slovy Douglase Adamse: "Po dlouhém soustředěném úsilí mnoha vědců příjde a vyřeší to jakoby nic." Oblíbený argument energetiků proti fotovoltaice nebo větrným elektrárnám spočívá v tom, že jedou jen když svítí Slunce nebo fouká vítr, a že to potom když fouká nebo svítí vyrábí moc, přetěžuje to sítě a nutí to distributory přeprodávat elektřinu za nulovou nebo dokonce zápornou cenu. Jak ten problém tedy řešit? Můj tchán uspěl tam, kde energetici tápou.
Dovolte mi trochu představit mého tchána. Je to čerstvý důchodce, technik-elektrikář. Když odcházel do důchodu, tak si domů pořídil pár fotovoltaických panelů s instalovaným výkonem 5 kW. Myslím že větší motivace, než vydělávat hromady peněz (což ani není pravda), byla u něj ta možnost, že si s panely bude moct dělat pokusy.
Takže teď se prosím do něj vžijte. Jakožto kombinovaný výrobce-spotřebitel zažívá tři situace - spotřebovává elektřinu vlastní výroby, prodává elektřinu vlastní výroby, kupuje elektřinu ze sítě. Jak to vychází ekonomicky? Prodej elektřiny je za aktuálních podmínek výsměch. Od distributora sice dostane za vyrobenou elektřinu peníze, ale po zaplacení všech daní, včetně Nečasovy "daně ze Slunce", mu nezůstane skoro žádný zisk. Takhle si panely na sebe rozhodně nevydělají.
Jinak se má situace v oblasti spotřeby. Každá kWh, kterou by normálně spálil v domácích spotřebičích a kterou si vyrobil v panelech pro něj znamená "zisk" o hodnotě asi 3 Kč. Je to pro něj prakticky jediná možnost, jak získat zpět peníze investované do panelů. Jaká byla reakce tchána a tchyně na tuto situaci? PŘIZPŮSOBILI SVOU SPOTŘEBU VÝROBĚ. Prvním krokem byla identifikace velkých žroutů energie, které běží jen omezenou dobu během dne - trouba, myčka, žehlička, pračka, bojler, ... - všechny ty krámy, co mají kilowattová topná tělesa. Tyhle věci se u nich dneska používají, když svítí Slunce. Údaje o aktuální výrobě panelů si zobrazují na digitálním ciferníku na chodbě.
Tahle triviální opatření, která nic nestojí, jen tu ochotu, jim snížila přetok do sítě asi na čtvrtinu. Nyní tchán pracuje na kroku dva. Koupil za pár korun velký zásobník na teplou vodu a "patronu" pro ohřev vody, která má plynulou regulaci (dá se jí přikázat odběr) a vyrábí si zařízení, které bude ukazovat rozdíl aktuální výroby z panelů a aktuální spotřeby. Tuhle energii hodlá využít pro předehřev vody (koupání a topení), přetoky nebudou.
Jaké z toho plyne poučení pro energetiky? Spotřebitel není nepřítel. Když dáte spotřebitelům ceny reflektující tržní cenu silové elektřiny, spousta se jich ráda a ochotně přizpůsobí, protože jim to ušetří peníze a efektivně vám zlikvidují přebytky výroby. Není to nic chytřejšího než trošičku pokročilejší koncept denní/noční proud, který všichni už dávno znají.
P.S.: Teď jsem objevil prezentaci ing. Bechníka, který na ní tvrdí, že Dánové udělali něco podobného (http://oze.tzb-info.cz/10428-je-elektrina-hlavnim-energetickym-zdrojem-budoucnosti). Takže to vypadá, že stačí chtít najít řešení, géniové nejsou potřeba.
