Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Teď je ta správná doba, aby energetici upravili své definice

13. 01. 2014 7:00:00
jinak z toho budou hodně drahé průšvihy. Přiznám se, že jsem posledních několik měsíců zabředl do problematiky výroby, distribuce a spotřeby energií, hlavně té elektrické. Z tohohle tématu jsem si doslova udělal koníčka. Je to téma zajímavé, protože energetika, to jsou ty (doufám, že) pevné základy moderní technické civilizace. Je to téma dvojnásobně zajímavé, protože dnes v ní dochází k převratným změnán, které jí mají potenciál úplně přetvořit. A díky nim se ukazuje, že některá základní tvrzení a definice energetiky se ukazují být chybná, nehledě na to, že byla 3-4 generace úspěšně aplikována.

Klasická energetika používá při výrobě elektřiny jeden pojem, kterému se dnes blíže budu věnovat. Tento pojem je ideálním cílem pro Kancelář pro uvádění románových zápletek na pravou míru (viz. Z. Jirotka - Saturnin), nehledě na to, že dědeček je člověk od fochu. Dnes budu psát o pojmu "základní zatížení", anglicky baseload.

Posledních několik let je v energetice ve znamení tzv. obnovitelných zdrojů energie. Překvapivě za to nemůžou trpaslíci, ale Němci. Němcům se povedlo stát se, nehledě na dvě porážky ve světových válkách a dočasnému roztržení země na dva kusy, velice ekonomicky úspěšným a bohatým národem. Německo exportuje do světa zboží za stejně peněz, jako Čína, i když je Číňanů asi 17x tolik. A tihle Němci po historické zkušenosti s komunismem, národním socialismem a znovu komunismem propadli další mánii, environmentalismu.

Ono už to trvá nějaký ten pátek, takže si dali do šusu ovzduší, vody a půdy zamořené více než sto lety průmyslového rozvoje. Nabouchaly se národní parky, začala se chránit spousta zvířátek a rostlinek, lidi se naučili třídit odpad, podepsali Kjótský protokol, ... Takhle jednoho dne došlo i na výrobu elektřiny. To ještě nedávno znamenalo v Německu hlavně uhelné a jaderné elektrárny. Obojí Němcům smrdí (i když z různých důvodů) a začali proto hledat alternativy v obnovitelných zdrojích, tj. zdrojích, které na rozdíl od zahrabaných pravěkých rostlin a pozůstatků po výbuchu supernov na Zemi nedocházejí. A tak se zrodila Energiewende - snaha o změnu energetiky na jiné zdroje, s tím, že některé zdroje budou mít 20 let dotovanou 10-letou návratnost investice a zaručený odbyt. To je celkem solidní konzervativní (ve smyslu málo riziková) investice.

Jasnými vítězi se mezi dotovanými obnovitelnými zdroji staly fotovoltaické a větrné elektrárny, které zaznamenaly fenomenální rozvoj. Tyhle elektrárny mají oproti uhelným a jaderným takovou zajímavou vlastnost, zužitkovávají totiž nějaký fyzikální jev a nepotřebují žádné palivo. Takže skoro všechny náklady výroby jsou v položce "splácení investičních nákladů", bez téhle položky (tu splácí německé domácnosti) je vlastně cena vyrobené elektřiny skoro nulová. A tady se dostáváme k základnímu zatížení.

Co je základní zatížení? Základní zatížení je dnes minimální hodnota spotřeby během typických dnů (obvykle v noci) a pro základní spotřebu jsou využívány hlavně velké jaderné a uhelné elektrárny. Elektrárny, které jedou kromě odstávek pořád na plný výkon. Jeden z argumentů proti masivnímu rozšíření fotovoltaických a větrných elektráren je ten, že nemohou být využity pro základní zatížení. V noci Slunce nesvítí a fotovoltaika nevyrábí a i vítr obvykle fouká méně. Co s tím? Protože peníze jsou až na prvním místě začneme u nich.

Jaké je ekonomicky optimální chování elektrárenské společnosti, která musí nasytit spotřebu odběratelů? Každá elektrárna má nějakou cenu výroby energie a optimální je samozřejmě nejdříve "vysosat" tu nejlevnější, potom tu druhou nejlevnější, a tak dále. Několik generací byla nejlevnější výroba z velkých elektráren jedoucích nonstop v optimálním režimu. Protože jejich výroba byla ta nejlevnější, byla snaha využít tenhle druh výroby co nejvíce. Důsledkem byla taková jejich výstavba, aby pokryla maximum spotřeby. Vzhledem ke konstantní výrobě je to minimum spotřeby. Z toho taky vyplývá snaha výrobců motivovat velké spotřebitele, aby spotřebovávali v noci. Tím se změní křivka spotřeby, sploští se, minimum se posune nahoru a levné výroba tak může pokrýt více.

Jenomže teď je podstřelil "nový druh". Nejekonomičtější je nejdříve kupovat u FV a větrných elektráren (každá cena je pro ně zisk). Tímto se stávají elektrárnami pro základní zatížení, od nich se určuje odběr z ostatních dražších zdrojů. Takže POZOR!!! Přesnější definice pro základní zatížení je: "Úroveň výroby elektřiny s nejnižší cenou výroby."

Řeklo by se jemná nuance, ale důsledky jsou zásadní. Elektrárnami s nejnižší cenou výroby jsou ty, které fungují bez paliva - elektrárny fotovoltaické, větrné, geotermální, vodní, přílivové. Ty mohou svou výrobou pokrýt celou aktuální spotřebu (jasný a větrný letní den) nebo taky nic (bezvětrná noc). Na vykrývání rozdílu lze využít ostatní pološpičkové a špičkové elektrárny, elektrárny, které lze podle potřeby "zapínat a vypínat". Na velké původní elektrárny pro základní zatížení jaksi už ubývá místo. Jaderní a uhelní dinosauři budou postupně z ekosystému elektráren vytlačováni.

O dalších důsledcích invaze OZE snad někdy příště.

Autor: Jan Veselý | pondělí 13.1.2014 7:00 | karma článku: 7.28 | přečteno: 418x

Další články blogera

Jan Veselý

To jste mi neřekli

Veřejné mínění jde ovlivňovat různými způsoby. Kolikrát ani nemusíte lhát. Kolikrát úplně stačí, když se o něčem vůbec nedozvíte. A přitom je to třeba "za humny".

11.11.2015 v 10:00 | Karma článku: 8.73 | Přečteno: 619 | Diskuse

Jan Veselý

Neschopné automobilky

Zase jsem si někde něco přečetl a jenom jsem se po kratším počítání rozohnil. Proč? Došel jsem totiž k názoru, že celý automobilový průmysl nejspíše řídí banda neschopných nýmandů a jsou zralí na sérii krachů.

6.11.2015 v 12:00 | Karma článku: 12.05 | Přečteno: 569 | Diskuse

Jan Veselý

Podnikatel - zelený hrdina

Toto je příběh podnikatele, který zbořil mýtus toho, že co je ekologické, je drahé. Toto je příběh podnikatele, který neoutsourcoval výrobu v Číně a vymyslel něco lepšího. Toto je příběh Raye Andersona a jeho firmy Interface.

28.10.2015 v 18:08 | Karma článku: 10.32 | Přečteno: 552 | Diskuse

Jan Veselý

Zelení vrazi z Wall streetu

Toto je příběh toho, jak se v posledních dvou letech zcela zásadně změnil svět "čisté energie" a "čistých technologií". Toto je příběh toho, jak poznáte, že nějaký obor lidské činnosti čeká v blízké budoucnosti boom nebo pád.

18.8.2015 v 14:46 | Karma článku: 10.00 | Přečteno: 870 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.09 | Přečteno: 525 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.20 | Přečteno: 276 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.10 | Přečteno: 92 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 21.78 | Přečteno: 537 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.67 | Přečteno: 556 | Diskuse
Počet článků 23 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1495

Jsem dělník vědy, ekoterorista, malorolník zahrádkový, rozumbrada hospodský, sexuolog samouk, šofér, závozník, pan(í) na hlídání, všeználek, nenažranec nenažraný, domácí kutil, kuchtík i uklízečka. Většinu z toho dělám dokonce i rád. Teď mám ambici být i (amatérský) spisovatel. Dělám ve fabrice na rozum a inženýry a občas mi to i jde.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.