Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Energetické mýty, legendy a experti

17. 02. 2014 14:00:00
Před pár dny publikoval pan Vladimír Wagner článek, který měl podle svého názvu hodnotit výhodnost či nevýhodnost exportu elektřiny z ČR (http://technet.idnes.cz/jak-se-pocita-cena-elektriny-d12-/tec_technika.aspx?c=A140204_234241_tec_technika_mla). To byl prvek očekávání. Prvek zklamání následoval v zápětí. V článku nebylo nic konkrétního o tom kam se elektřina prodává a za kolik. Jaké jsou energetické a finanční bilance. Celý článek se totiž zvrhl v pranýřování německé energetiky a byl plný mýtů, legend a polopravd. Pokusím se je uvést na pravou míru. Na rozdíl od pana Wagnera i s odkazy.

Mýtus první - Německo dotuje vývoz elektřiny

Spočítat bilanci export/import není až tak těžké. To se vezme aktuální cena, vynásobí se aktuálním tokem přes hranici, udělá se časová řada, kde se sečtou zvláště ceny exportů a importů. Výsledkem je finanční bilance. Němci nejsou blbí a udělali si ji. Udělal ji konkrétně DeStatis neboli Německý statistický úřad. (https://www.destatis.de/DE/PresseService/Presse/Pressemitteilungen/2013/04/PD13_125_51.html) Výsledek? V roce 2012 to byl čistý zisk v hodnotě 1,4 mld. EUR. Exportovalo se hlavně do Francie během zimy (přímotopy) a do Holandska (stále více závislého na německé energii).

Mýtus druhý - Německo exportuje dotovanou elektřinu z OZE

Na tom je zajímavé to, že sami Němci jsou toho názoru, že exportují elektřinu z uhlí. Vycházejí totiž z autorem popsaných priorit nákupu. OZE totiž ještě nikdy plně neuspokojily německou spotřebu elektřiny. Rekord byl loni v prosinci během bouře Xaver, kdy extrémní meteorologická situace vytvořila krátkodobě asi třetinu německé výroby z větrných elektráren. Takže pořád bylo nutné kupovat "uhelnou elektřinu". Samotné OZE (zatím) ještě nikdy nestačily. (http://www.renewablesinternational.net/xaver-sets-german-wind-power-record/150/435/75213/)

Dobrý trh pro elektřinu z uhlí je Bavorsko a Rakousko, které mají trvalý deficit ve výrobě. Problém je ovšem v tom, že levné uhelné elektrárny s přebytkem výrobních kapacit jsou v Lužici a jižních Braniborech. "Normálně" by jejich elektřina tekla do oblasti Berlína, Hamburku, Kielu, apod. Ale ty nemají moc zájem, protože mají větrníky a vlastní uhelné elektrárny. Takže si elektřina musí najít cestu do Bavor a Rakous. Nejkratší je to přes Česko a čeští přenosáci z toho mají nervy. Mohl by to být potenciálně dobrý kšeft, kdy by si ČEPS nechal platit "za zkratku". Bohatý soused by nás miloval za to, že nám může platit. Místo toho se na hranicích budou stavět omezovače a v německých hnědouhelných elektrárnách se pracuje na regulovatelnosti výkonu elektráren. Nově třeba na 500 MW bloku gigantické elektrárny v Jänschwalde (http://www.renewablesinternational.net/vattenfall-wants-flexible-brown-coal/150/537/74734/).

Mýtus třetí - Kvůli OZE mají Němci po Dánech (další exoti) nejdražší elektřinu v EU

Tady se sluší dodat, že elektřina je v Německu i Dánsku dražší hlavně kvůli vysokému zdanění (v USA se třeba elektřina nedaní vůbec). Ale díky dlouhodobému efektu vyšších cen a systematickým investicím německé vlády do energetických úspor platí Němci v penězích za elektřinu o dost míň než hýřiví Američani, Francouzi a Britové. (http://blog.rmi.org/blog_2013_04_17_germanys_renewables_revolution).

Mýtus čtvrtý - Biomasy není tolik, aby to ovlivnilo trh

Výroba elektřiny z biomasy je takový černý vzadu za VE a FVE. Ale i tak je, co se týká produkce, srovnatelná s těmi dvěma slavnějšími. Těch německých cca 35 TWh ročně není zanedbatelná položka pro zdroj, který může fungovat jako pološpičkový (pálení biomasy) nebo i špičkový (bioplyn). Dobře postavená bioplynová stanice je rentabilní i bez dotací (musí používat místní zdroje a prodávat i teplo a digestát jako hnojivo). (http://www.erneuerbare-energien.de/en/unser-service/mediathek/downloads/detailview/artikel/development-of-renewable-energy-sources-in-germany-in-2011-graphics-and-tables/)

Mýtus pátý - Německo plánuje odstavit své zbývající jaderné bloky, které zatím tlačí cenu na burze dolů i v době, kdy tolik nesvítí a nefouká

Ve skutečnosti nově instalované výrobní kapacity více než převýšily svou výrobou dosud odstavené jaderné bloky. A není důvod, aby tomu nebylo i po roce 2020. Navíc nejsou baseload zdroje kompatibilní s hlavními OZE, které Němci preferují. (http://www.renewablesinternational.net/upticks-and-trends/150/537/75926/)

Mýtus šestý - Rychlý růst velikosti dotací do obnovitelných zdrojů, který vede k rychlému růstu cen elektřiny pro spotřebitele

V reálu dostalo 900 000 německých domácností vánoční dáreček ve formě levnější celkové ceny elektřiny pro rok 2014 (http://www.stromauskunft.de/service/energienachrichten/572754.eans-adhoc-weatherford-files-form-10-q/). Poklesla cena silové elektřiny a poplatek "za grid".

Mýtus sedmý - Velké stabilní zdroje jsou nutné pro stabilitu sítě

S těmito zdroji se do budoucna vůbec nepočítá, jsou nekompatibilní s FVE a VE. (http://www.agora-energiewende.org/topics/the-energiewende/detail-view/article/12-insights-on-the-energiewende/)

Polopravda osmá - Kvůli dotacím do OZE se nevyplácí provoz hlavně plynových zdrojů

To je způsobeno hlavně krásnou korelací špičky denní spotřeby elektřiny a denní výroby z FV. Drahé plynové zdroje mají proto menší procento využití a Putin furt nedal slevu. Prostě už skoro nenastávají situace, kdy by mělo smysl je pouštět.

Polopravda devátá - Třeba řešit transport elektřiny ze severu Německa na jih.

To se samozřejmě řeší. A protože se žádná kaše nejí tak horká, jak se uvaří, tak se ukazuje, že náklady na přebudování sítě budou okolo 800 miliónů EUR ročně (třetina původních odhadů). Na běžné investice do přenosové soustavy se v Německu utratí více a v kontextu finančních toků celé energetiky se jedná o položku na úrovni procent. (http://www.renewablesinternational.net/german-energy-agency-estimates-cost-of-grid-expansion/150/537/59270/). Někoho prostě napadlo zohlednit vliv distribuovaných malých zdrojů. Ony totiž snižují zátěž sítě.

Co expert neřekl

Neřekl třeba to, že za posledních 6 let poklesla spotřeba elektřiny v Německu o 25,5 TWh. To jsou asi 3,5 GW instalovaného výkonu JE. (http://www.renewablesinternational.net/upticks-and-trends/150/537/75926/) Do roku 2050 mají v plánu snížit spotřebu o 40% vzhledem k roku 2008.

P.S.: Diskutujte a kritizujte mě dle libosti. Aspoň budu mít na co reagovat v příštích textech.

Autor: Jan Veselý | pondělí 17.2.2014 14:00 | karma článku: 11.60 | přečteno: 756x

Další články blogera

Jan Veselý

To jste mi neřekli

Veřejné mínění jde ovlivňovat různými způsoby. Kolikrát ani nemusíte lhát. Kolikrát úplně stačí, když se o něčem vůbec nedozvíte. A přitom je to třeba "za humny".

11.11.2015 v 10:00 | Karma článku: 8.73 | Přečteno: 619 | Diskuse

Jan Veselý

Neschopné automobilky

Zase jsem si někde něco přečetl a jenom jsem se po kratším počítání rozohnil. Proč? Došel jsem totiž k názoru, že celý automobilový průmysl nejspíše řídí banda neschopných nýmandů a jsou zralí na sérii krachů.

6.11.2015 v 12:00 | Karma článku: 12.05 | Přečteno: 569 | Diskuse

Jan Veselý

Podnikatel - zelený hrdina

Toto je příběh podnikatele, který zbořil mýtus toho, že co je ekologické, je drahé. Toto je příběh podnikatele, který neoutsourcoval výrobu v Číně a vymyslel něco lepšího. Toto je příběh Raye Andersona a jeho firmy Interface.

28.10.2015 v 18:08 | Karma článku: 10.32 | Přečteno: 552 | Diskuse

Jan Veselý

Zelení vrazi z Wall streetu

Toto je příběh toho, jak se v posledních dvou letech zcela zásadně změnil svět "čisté energie" a "čistých technologií". Toto je příběh toho, jak poznáte, že nějaký obor lidské činnosti čeká v blízké budoucnosti boom nebo pád.

18.8.2015 v 14:46 | Karma článku: 10.00 | Přečteno: 870 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Luděk Kratochvíl

Volby do parlamentu 1920/24

18. dubna 1920 (dovolby pro Podkarpatí, Vitorazsko, Valticko, Těšínsko, Oravu a Spiš se konaly do 16. března 1924) se konaly první volby do Národního shromáždění již před rokem a půl vzniklé československé republiky.

20.10.2017 v 20:42 | Karma článku: 6.86 | Přečteno: 206 | Diskuse

Karel Trčálek

Než nás zadáví svoboda volby

Snad už jsem se z těch voleb docela nepomátl! A vy určitě taky! Což vy taky nejste už z toho docela pomatení?

20.10.2017 v 19:34 | Karma článku: 4.10 | Přečteno: 189 | Diskuse

Ivana Pavlisková

To nesmíš !

Je toho mnoho, co nám zakazují úřady a nejen ty. Když odmyslím poslední velký zákaz, který rozpoltil společnost, a to zákaz kouření v restauračních zařízeních, jsou to drobné, někdy se chce říct i naschvály, které otravují život.

20.10.2017 v 18:54 | Karma článku: 15.89 | Přečteno: 303 | Diskuse

Jana Slaninová

Nepolitický blog: volby v bačkorách

Jsem nachcípaná, chytla jsem to od manžela. Oba ucpané nosy, kapesníky kam se podíváš. Ale volby jsou tu (opět) jako každé volební období. Tak se dáme do gala - tepláky, pantofle, občanky. A kapesníky.

20.10.2017 v 15:45 | Karma článku: 9.78 | Přečteno: 185 | Diskuse

Milan Šupa

Pryč se vší duchovní leností a škodlivým klamem jisté spásy!

Krásné řeči křesťanských církví o všechno odpouštějící Lásce Stvořitele, která se za nás obětovala na kříži a kterou stačí pouze přijmout a budeme spaseni jsou omylem!

20.10.2017 v 15:15 | Karma článku: 6.35 | Přečteno: 124 | Diskuse
Počet článků 23 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1495

Jsem dělník vědy, ekoterorista, malorolník zahrádkový, rozumbrada hospodský, sexuolog samouk, šofér, závozník, pan(í) na hlídání, všeználek, nenažranec nenažraný, domácí kutil, kuchtík i uklízečka. Většinu z toho dělám dokonce i rád. Teď mám ambici být i (amatérský) spisovatel. Dělám ve fabrice na rozum a inženýry a občas mi to i jde.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.