Kdo má zájem o podrobnější přehled vývoje Energiewende, tady je odkaz. Do roku 2030-2035 plánuje Německo 55-65% elektrické energie vyrábět z OZE.

Aha, zkusím odkaz znovu: http://www.sou.gov.se/wp-content/uploads/2015/05/Graichen_Stockholm_Energy-Transition_03062015.pdf

Značná část poklesu produkce v uhlí byla byla v první půli roku 2015 vykryta nárůstem produkce v jádře. A to už v příštích letech nebude. Jinak Německo intenzivně těží z toho, že má Francie velký výkon v jaderkách a nemá tak velkou kapacitu ve větru. Až postupně dospěje k efektivní kombinaci jádra a OZE, bude už mít daleko méně možností  pomáhat Německu a nebude samo potřebovat výpomoc.

V noci stejně jako ve dne nepanuje mezi Francií a Německem žádný altruismus. Je to oboustranně výhodný obchod pro obě strany v noci (F-nezničí si reaktory, D-dostanou elektriku za hubičku) i ve dne (F-levná elektrika, D-ekonomická záchrana pološpičkových uhelných elektráren).

Pane Veslý píšete: Cena elektřiny pro malospotřebitele od nového roku mírně klesla. Snížil se poplatek za obnovitelné zdroje a klesla i cena silové elektřiny.

Máte odkaz?

Četl jsem to jinde, ale tady to je: https://www.cleanenergywire.org/factsheets/what-german-households-pay-power

Starší údaje jsou v: http://energytransition.de/2015/08/cost-debate-is-over/

V tom druhém odkazu je krásně rozebrána struktura poplatku za OZE, hlavně to, že jen cca polovina jde přímo provozovatelům OZE.

Zajímavé, a co když nebude svítit nebo foukat?

Dobra orazka. Co kdyz spadne na Temelin Meteor?

Krásné - a kolik to stojí?  Drahé elektrárny na OZE, stejný (záložní) výkon v klasickýh elektrárnách (nebo máte dojem, že ve večerních hodinách /maximum/ svítí slunce a vždy vane větřík?), chod záložních tepelných elektráren při nízkém výkonu (nezbytný pro rychlé najetí).

   Jestli máme na vyhazování, pak můžete uvádět pouze technické údaje. Hospodář je zvyklý počítat.

Stojí  to stejně nebo méně než drahé vykrývání špiček spotřeby u klasických zdrojů a vykrývání náhlých výpadků, kdy se naprosto bez varování odpojí gigawatt nebo 2. Přece jen pro zdroje závislé na počasí existuje velmi přesná předpověď na den dopředu a tisíc větrných turbín nebo milion FV panelů se najednou nepokazí. Špičkové zdroje jsou typicky levné na pořízení a mají dražší palivo (viz. nouzovka všech nouzovek - dieselagregát).

A nenechte se mýlit, maximum spotřeby máte možná doma večer, ale síť ho má přes den.

A my zustaneme zase 10 let za opicama ,jak vzdycky.

Kdepak, my ty technologie nakonec budeme o Němců (a jim podobných) za dlouhé peníze kupovat.

Ach kde ty lonske snehy jsou?

Vcera se vladni koalice dohodla, ze:

Severojizni trasa na vychode povede od bavorskych hranic do Landshutu kabelem pod zemi. Na zapade uhne pres hesensko do jiz ODSTAVENEHO AKW Grafenheinfenld. Irsching a dalsi plynove elektrarny budou v tak zvanem zaloznim provozu.

A AKW Grafenrheinfeld ted ceka nejvetsi investice jeho "Zivota" zbourani a dekontaminace.

Dík za info. Co jsem pochopil z textu ve FAZ, tak trasy na HVDC budou dvě. Jedna úplně obejde "problémové" Bavorsko a půjde přímo do Bádenska-Würtemberska, které je s Bavory propojeno dost a jedna bude do Grafenrheinfeldu.

Důležité je, že už zpracovali i Seehofera.

Postrádám bližší a detailnější vyčíslení kolik skutečně - vč. všech přímých a nepřímých subvenci, vlastně proud z OZE stojí.

Dále upozorňuji, že postupně "uvadá" zelenoideologická mantra o škodlivosti CO2....

Vyčíslení cen pro jednotlivé zdroje je dosti ošemetná věc. Dost závisí na takových věcech jako je cena paliva (dokážet pěkně lítat), poloze zdroje (přístup k palivu, rozvodné síti, osvit, větrnost, ...), ceně peněz na investice (úroková míra), náročnosti "papírování", konkurenci mezi dodavateli a jejich zkušenosti (německé a australské střešní instalace FV stojí polovinu těch v USA), době odpisů, vyčíslení externalit (přenos nákladů na společnost) ...

Pokusů o vyčíslení bylo mnoho, ale doporučím:

http://www.lazard.com/PDF/Levelized%20Cost%20of%20Energy%20-%20Version%208.0.pdf

Data jsou z USA, takže plyn je třeba brát s rezervou.

Taky je třeba brát v úvahu náklady na externality ty jsou velké hlavně u uhlí (znečištění, odpady) a u jaderných elektráren (státní garance za škody způsobené havárií).

"Zelenoideologická mantra" o CO2 opravdu uvadla, dnes je to pouhý a trapný vědecký konsensus, kde se řeší jen přesnost odhadu následků.